Červenošpičák (Rotgipfler)

Červenospičák je atraktivní především díky svému názvu. Tahle méně známá bílá odrůda vznikla pravděpodobně spontánním výběrem z místních populací révy a byla historicky pěstována hlavně v Čechách a na Moravě. Její název je odvozený od charakteristického zabarvení špiček mladých listů, které mají načervenalý odstín. Do Státní odrůdové knihy ČR byl Červenospičák zapsán v roce 1941, ale jeho pěstování postupně ustoupilo modernějším a populárnějším odrůdám. Jeho největší výhodou je nenáročnost a odolnost, díky čemuž se mu dobře daří i v méně příznivých podmínkách.

Dnes ho v českých vinicích najdete jen na několika málo hektarech, hlavně ve starších výsadbách na Mělnicku a Litoměřicku. Na jižní Moravě se téměř neobjevuje, protože vinaři mu dávají přednostně šanci jen ve specifických terroirech. V Rakousku ho nehledejte vůbec, tam o něm nejspíš nikdy ani neslyšeli. Je to odrůda, která nepotřebuje přehnanou péči, ale vyžaduje dostatek slunce, jinak může mít problém s dozráváním a nižší cukernatostí. Jeho návrat do popředí je zatím spíš vinařskou raritou, ale v posledních letech se objevují snahy o jeho zachování a oživení.

A co víno? Červenospičák dává lehká, svěží vína s jemným ovocným charakterem. Vůně je delikátní, obvykle s tóny zeleného jablka, bílých květů a lehkým minerálním dotekem. V chuti je suchý, s vyšší kyselinkou a lehkým tělem, takže se skvěle hodí k letnímu pití nebo jako doprovod k lehkým jídlům. Barva bývá světle žlutá se zelenkavými odlesky. Archivace? Raději ne – tohle víno je stvořené k okamžité radosti, ne k dlouhému přemýšlení ve sklepě. Nejvíce mu sluší párování se svěžími saláty, lehkými rybami nebo jemnými kozími sýry. Prostě odrůda, která se možná netváří jako velká hvězda, ale když jí dáte šanci, zjistíte, že má co nabídnout.