Zatřídění dle obsahu cukru v produktu

Kategorie daná vinařským zákonem. Základní jsou STOLNÍ či ZEMSKÉ, dále JAKOSTNÍ (výše sklizně je omezena vinařským zákonem, cukernatost moštu nejméně 15 stupňů cukernatosti NM, cukernatost může být zvýšena přicukřením, musí být zatříděno státním orgánem - SZPI). Nejvyšší kategorií je JAKOSTNÍ VÍNO S PŘÍVLASTKEM (mošt na výrobu se nesmí přislazovat, dělí se na kategorie kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno a slámové víno)

Obsah alkoholu na litr produktu

Reziduální cukr, který neprokvasil a zůstal ve víně

Většinu obsahu kyselin ve víně tvoří kyseliny vinná a jablečná. Kyselinu vinnou kvasinky nenapadají, ale během kvašení se část obsahu vysráží jako vinný kámen vznikem etanolu, který pozměňuje její rozpustnost. Další vysrážení vinného kamene nastává po ochlazení vína. Obsah kyseliny vinné se dá snížit odkyselováním.

Pozemek nebo část pozemku či jejich soubor tvořící souvislý celek v jedné vinařské podoblasti, splňující předpoklady pro pěstování révy z hlediska zeměpisné polohy, svažitosti, délky oslunění a půdně klimatických vlastností. K výrobě vín s přívlastkem mohou být použity pouze hrozny sklizené ve viničních tratích.

Vinařské obce jsou dané zákonem, jsou součástí jednotlivých vinařských podoblastí a oblastí.

Vinařská oblast Čechy se dělí na podoblasti mělnickou a litoměřickou, vinařská oblast Morava se dělí na podoblasti znojemskou, mikulovskou, velkopavlovickou a slováckou.

Dle zákona jsou v ČR dvě vinařské oblasti: Čechy a Moravy. Vinařská oblast Čechy se dělí na podoblasti mělnickou a litoměřickou, vinařská oblast Morava se dělí na podoblasti znojemskou, mikulovskou, velkopavlovickou a slováckou.