Můžeš nám stručně představit historii tvého vinařství?

Vinařství jsem založil v roce 2018 při studiu na vysoké škole. Nacházíme se v Mackovicích v malé obci na Znojemsku. Roční produkce vinařství se pohybuje okolo 18 000 lahví ročně v závislosti na ročníku a aktuálně hospodaříme na 1 ha vlastních vinic a další výsadby jsou vlastně plánované v budoucnu.

Jaké byly tvoje začátky s vínem? Jak ses k vínu dostal?

Tak jako každý kluk z Moravy příjdu do kontaktu s vínem už od malička. Původně jsem nečekal, že se vůbec vinařství věnovat budu. Když to tak nějak shrnu, tak je to opravdu osudová cesta, protože jsem se dostal na jedinou vysokou školu a to bylo Vinohradnictví a vinařství a ve druhém ročníku se z toho stala vášeň, která mě vlastně naplňuje, baví, motivuje a rozhodl jsem se založit vlastní vinařství, takže to se celé takhle osudově semlelo.

Co tě na práci vinaře baví nejvíc?

Baví mě ta rozmanitost. Za mě je vinařství umění a příroda je prostě paleta barev, kterou my se pokoušíme přenést do té láhve a je to svědectví o místě, času, té odrůdě a jsem rád, že se můžu vlastně podílet na tomto krásném procesu a je to prostě pestrobarevná práce. Je to práce ve vinici, práce ve sklepě. Ať už je to marketing, účetnictví, tak je to opravdu pestrý obor a to mě na tom baví.

Která viniční trať je tvým pokladem? A které odrůdy zde pěstuješ?

To je záludná otázka, ale mám rád tady Mackovice. Pěstujeme tady vlastně starej dědečkův vinohrad. Tam je směs odrůd. Pak je tady nově vysázen Pinot noir, Frankovka. Moje viniční trať Pustina, kde máme Veltlínské zelené. Do budoucna vlastně plánujeme v příštím roce rozšířit hektar tady v Mackovicích a v dalších letech snad přibude hektar v Krhovicích, kde se teď vlastně řeší pozemky pro výsadbu. Takže takhle nějak stručně. Ale jinak pracuju s hodně terroir jak doma tak v práci a všechny terroiry  mě vlastně baví.

Pamatuješ si nejlepší a naopak ten nejtěžší moment v tvé vinařské kariéře?

Nevím jestli byl nějaký nejlehčí. Ono je všechno takové komplikované, ale nejtěžší moment je pro mě asi vinobraní. Tím že jsem zaměstnanej ještě ve vinařství Kolby, takže zvládnout vinobraní vlastně jak doma, v práci, tak to je za mě jakože nejtěžší, ale zároveň je to jedno z nejkrásnějších období. Já tomu vždycky říkám, že to je taková adrenalinová jízda. Ale jo, baví nás to tak dobrý.

Jak z tvého pohledu vypadá ročník 2023? Potýkal ses s nějakými komplikacemi ve vinohradu?

Ročník 2023 ještě bych úplně nesoudil. Před dvěma týdny jsme nalahvovali naši základní řadu Klasik. Jsou to svěží, lehká, ovocná vína postavený vlastně na tý kyselině, na té lehké pitelnosti. Musím říct, že jsme měli suprové načasování sběru. Vše se nám podařilo do sklepa, tak jak jsme si to naplánovali. Vína na sudech nám zrají ještě v sudech, takže tam je toho času ještě dost. Myslím si, že to bude super ročník pro červená vína. Ty dosáhly opravdu krásných parametrů a budeme to hodnotit, až to bude v láhvi. Jinak takhle rok vinohradnický, aby jsem ho shrnul. Za mě to to byl rok dobrý. Trošku nás potrápila Peronospora, takže měli jsme nějaké ztráty na Veltlínech, ale vlastně horké léto. Je to jeden z těch teplejších ročníků. Já osobně by jsem ho přirovnal k 2018. Ta byla trochu vín připečená. Ale určitě charakterově takhle ten teplej rok.

Co mohou očekávat zákazníci, kteří tvoje víno ještě nezkusili?

Já doufám, že až ho zkusí, tak jim to vykouzlí úsměv na tváři. Že to pro ně bude zase něco jiného a že se jim rukopis a pojetí filozofie bude líbit a já doufám, že si to užijí.